Televize pod sukní i kachna na hlavě

13. května 2016

Z obchodů ročně zmizí zboží za třináct miliard korun. Krade se elektronika, oblečení a stále častěji i mražené potraviny.

Muž vychází z prodejny. Bezpečnostní rám u východu spustí alarm. Zaměstnancům obchodu se zdá podezřelý, ale žádné nezaplacené zboží u něho nemohou najít. Až přivolaný policista objeví v mužově spodním prádle sluchátka od MP4 přehrávače. A zloděj se konečně přiznává! Přístroj umně ukryl s využitím ukradené indulony přímo ve svém těle.

Ano, to se skutečně stalo. Včetně dohry, kdy se provinilec v kanceláři ochranky marně snažil svůj lup z těla vytáhnout několik desítek minut. Nakonec putoval do nemocnice a odtud rovnou do péče policie.

Podobné příběhy nejsou ojedinělé. V policejních zápisech jsou i další. Třeba ten o dámě s velkým kloboukem, která pod ním přes pokladní zónu pašovala mraženou kachnu. Než se jí to ale podařilo, podchladila se a z obchodu museli volat záchranku.

UKRADENÉ MILIARDY

Jak je vidět, zloději jsou pořád vynalézaví a navíc se bohužel nevzdávají. I policejní statistiky ukazují, že krádeží v maloobchodě meziročně přibývá. Za loňský rok podle nich napáchali zloději i bez vloupání škody za více než 108 milionů korun, což je oproti roku 2014 o 9,7 milionu korun více. Nebudeme-li počítat krádeže třeba v restauracích, připadá největší část na obchodní domy a supermarkety (zhruba 21,8 milionu korun).

Statistiky policie ale nevykreslují ztráty v plné výši, protože "Policie ČR eviduje pouze trestné činy, nikoli přestupky. Pokud je způsobená škoda menší než pět tisíc korun, dopustí se pachatel přestupku", jak upozorňuje tisková mluvčí Policejního prezidia České republiky Ivana Nguyenová. Právě tato legislativa leží v žaludku mnoha obchodníkům. "Umožňuje v podstatě beztrestně opakované krádeže, aniž by bylo vše posuzováno jako trestný čin a pachatel byl skutečně potrestán," tvrdí rázně Veronika Kovaříková, mluvčí oděvního řetězce C&A.

Na druhou stranu se ani policie o drobných krádežích často nedozví. "Například jeden mezinárodní řetězec odmítá volat policii k záchytům. Politika zahraniční centrály prosazuje názor, že se člověk příště do obchodu vrátí a něco si již koupí," uvádí Jan Peroutka ze společnosti Securitas. Odborníci na zabezpečení tak odhadují, že celkový objem ztrát způsobených krádežemi dosahuje až jednoho a půl procenta ročních tržeb obchodníků, což představuje zhruba 10 až 13 miliard korun.

BEROU VŠICHNI

Na ztrátách obchodníků mají zákazníci lví podíl (38 procent), nejsou v tom ale sami. Se stejným nasazením loupí i samotní zaměstnanci (39 procent). Za zbývajících 23 procent ztrát jsou zodpovědni dodavatelé a administrativní chyby. Ukázal to aktuální světový průzkum krádeží The Global Retail Theft Barometr, postavený na zkušenostech dvou set obchodníků (113 tisíc prodejen) z 24 zemí světa. Česko v posledním přehledu sice chybělo, ale zapadá do světového průměru, který uvádí, že škody obchodníků představují 1,2 procenta z tržeb (necelé tři biliony korun ve sledovaných zemích).

Jen pro zajímavost - v poměru k tržbám se krade nejvíce v Mexiku a Nizozemsku. Podle výše škod pak vedou Spojené státy (883 miliard korun) a Čína (626 miliard). Naopak nejméně se krade v Norsku a Švýcarsku, portugalští obchodníci na tom také nejsou špatně, ztráty se v přepočtu pohybují kolem 12 miliard korun.

BEZ SVÁTKŮ

Nejvíce mívají zloději napilno v obdobích, kdy do prodejen přicházejí nejpočetnější davy lidí. Logicky tedy během předvánoční nákupní horečky a lednového slevového šílenství. Tou dobou je aktivita "čórkařů" až pětinásobná. Dalším exponovaným obdobím jsou pak třeba Velikonoce, kdy se sedmé přikázání nekřesťansky pokouší porušit o pětinu více hříšníků.

"Mimo toto období, ale také například začátkem měsíců se za nejohroženější sortiment považují dražší položky z drogerie, parfumerie, dětské výživy a alkoholu," uvádí příklad Oldřich Rutar, provozní ředitel společnosti M2C.

Alkohol vůbec patří u zlodějů k oblíbeným položkám podobně jako drobná elektronika, kosmetika, boty a oblečení či dražší potraviny. Ty jsou obecně podle odborníků poslední dobou hodně vyhledávaným artiklem.

"Poněkud bizarně vypadají organizované krádeže chlazených a mražených lososů, kuřecích řízků a krevet. Z valné většiny zloději nekradou pro osobní potřebu, ale na objednávku různých restaurací," tvrdí Peroutka ze Securitas.

PODPRSENKY, BŘICHA, VOZÍKY

Kosmetiku leckdy najdou zaměstnanci v podprsenkách zlodějek, nové boty si lidé rovnou nazouvají a staré schovávají do krabic v regálech. Mezi vynalézavé metody pak patří i falešné těhotenské břicho vyložené alobalem. Legendou je mezi bezpečnostními agenturami i dáma, která se pod sukní ve stylu "kačeří chůze" pokusila pronést LCD televizor.

"Zloději nám také několikrát ukradli makety spotřebičů. Vypadají sice jako plně funkční zboží, ale ve skutečnosti jim jsou k ničemu a nemají pro ně hodnotu," uvádí Iva Pavlousková, mluvčí společnosti Datart.

Češi jsou ovšem schopni krást také jen ze sportu. S nákupem za tisíce se z hypermarketu pokouší "zadarmo" pronést často například akční čokoládu do deseti korun či šroubek v hodnotě tří korun. Těm čestnějším občas nedají jejich činy spát: "V roce 2011 nám zákazník odcizil boty. Nebyl přistižen, ale boty přišel o dva roky později osobně zaplatit do informačního centra, protože ho i po letech stále tížilo svědomí," vzpomíná Pavla Hobíková, mluvčí řetězce Globus, a dodává, že žádané jsou také nákupní vozíky. V případě Globusu zákazníci "zapomenou" vrátit ročně asi 400 pojízdných košů, což při ceně 3,5 tisíce za jeden představuje téměř milion a půl korun ztráty.

KAMERY NA DÁLKU

Obchodníci se loupeživým nájezdům, které mají zhruba z poloviny na svědomí organizované gangy, samozřejmě snaží bránit. Hojně využívají služby bezpečnostních agentur a utrácejí za různé technologické vychytávky. "Investice do zabezpečení jsou u nás řádově v milionech. S rizikem krádeží ale musíme počítat," říká Pavlousková.

Elektronické zabezpečovací systémy a detekční rámy u pokladen jsou už samozřejmostí. Výrazně pak pomáhá kamerový systém. Ten navíc leckdy disponuje inteligentní videoanalýzou a obchodníci jej mohou využívat i pro zkoumání spotřebitelského chování v prodejnách. Jako nejefektivnější se dnes podle společnosti M2C ukazuje kombinace fyzické ostrahy a dálkového kamerového dohledu s chytrými softwary.

V případě kamer ale zároveň v ČR některým technologickým vychytávkám brání legislativa, například nepovoluje software pro rozpoznávání obličeje. Podobně se nemohou zveřejňovat ani fotografie pachatelů chycených při činu.

TERMOVIZE A ČIPY

Novinky v zabezpečení se objevují neustále, ale obchodníci o nich neradi mluví, aby před zloději neodkryli karty. Příkladem takové vychytávky je termovize, která pomáhá právě při odhalování stále častějších pokusů o krádeže mraženého zboží. V obchodech se objevují i automatické váhy v regálech, které mohou upozornit na chybějící zboží.

"Vzhledem k rostoucí vynalézavosti zlodějů také školíme naše zaměstnance u pokladen, aby věděli, čemu věnovat pozornost," doplňuje mluvčí Hobíková z Globusu.

V boji proti zlodějům jde stranou i rivalita mezi prodejci. V některých případech si pomáhají tak, že se dělí o náklady na zabezpečení. Používají například mobilní kamerové hlídky ve vozidlech, které zvládnou ochránit i prodejny s větší vzdáleností mezi sebou. Sdílejí se také pěší hlídky, které fungují na místech s vysokou koncentrací obchodů.

Odborníci na bezpečnost upozorňují, že na ochranu je třeba myslet už při projektování obchodů. Zabezpečený by neměl být jen interiér, ale také okolí budovy, zásobovací koridory či střechy.

Zdroj: http://faktors.tyden.cz/rubriky/nakup-a-prodej/televize-pod-sukni-i-kachna-na-hlave_382005.html